Kam za betlémy
Třešťské betlémy můžete obdivovat po celý rok. Každý betlém je unikát, proto stojí za to si na ně vyhradit dostatek času.
Betlémy jsou k vidění hned na několika místech:
- Nejvíce betlémů najdete rozhodně ve stálé expozici Spolku přátel betlémů v Třešti, která se nachází v přízemí Domu J. A. Schumpetera a přístupná je s průvodci z turistického informačního centra.
- Unikátní historické skříňové betlémy zapůjčené od spolku Dům Betlémů nabízí expozice Českých betlémů v Galerii v budově školy na náměstí T. G. Masaryka. Prohlídky zajišťuje turistické informační centrum.
- Vlastní expozici o betlémech vám nabízí také Muzeum Vysočiny Jihlava, pob. Třešť, které najdete v 1. patře Domu J. A. Schumpetera.
- Od Štěpána do Hromnic můžete navštívit třešťské rodiny, které každým rokem zpřístupňují veřejnosti své betlémy v rámci tzv. Betlémské cesty. Do ní se zapojuje kolem dvou desítek domácností a institucí.
Co jinde nenajdete?
Dřevořezání
Třešť se ve dnech 5. a 6. července mění pravidelně už více než dvacet let v Mekku betlémářů a řezbářů. Místní Spolek přátel betlémů v Třešti tady totiž pořádá Dřevořezání.
Betlémská cesta
Vydejte se dům od domu, betlém za betlémem. Návštěva betlémů v třešťských rodinách má své kouzlo. Kdo dokáže poutavěji vyprávět než člověk, který betlémem žije téměř po celý rok?
Spolek přátel betlémů v Třešti
Betlémářskou tradici v našem městě udržuje Spolek přátel betlémů v Třešti. Ten mimo jiné stojí za pořádáním betlémářských výstav a za organizací Dřevořezání.
Pavel Brychta spolu s dalšími členy spolku vede v místním domě dětí a mládeže řezbářský kroužek, díky čemuž nám ve městě stále dorůstá nová generace řezbářů a betlémářů s vlastním rukopisem. Kroužek funguje již od roku 1990. V posledních letech vede další člen spolku Evžen Hamták podobný kroužek i pro dospělé zájemce.
Ze současných řezbářů můžeme zmínit například Jana Bukvaje. Svérázné figurky, které vyřezává, jsou charakteristické svým výrazem obličeje i postavou, což je pro tvorbu tohoto autora typické. Velmi aktivní je Evžen Hamták, jehož betlémy vlastní mnoho význačných lidí a jsou roztroušeny po celém světě. Jedním z majitelů třešťského betléma je i bývalý prezident Václav Klaus.
Kontakt:
Pavel Brychta – předseda spolku
tel.: 775 668 959, e-mail: spb@email.cz
Otevírací doba ve stálé expozici betlémů
celoročně:
PO–PÁ 8.00–12.00 a 13.00–17.00
– průvodce z turistického informačního centra
– časy prohlídek: 8.00, 9.00, 10.00, 11.00, 13.00, 14.00, 15.00 a 16.00
prosinec–leden:
PO–NE 9.30–12.00 a 13.00–16.30
– v expozici provádí přítomní betlémáři
– platí i 5. a 6. července (Dřevořezání)
červen–srpen:
PO–PÁ 8.00–12.00 a 13.00–17.00
SO–NE 9.30–12.00 a 13.00–16.30
– průvodce z turistického informačního centra
– časy prohlídek: 8.00, 9.00, 10.00, 11.00, 13.00, 14.00, 15.00 a 16.00
– časy prohlídek o víkendu: 10.00, 11.00, 13.30, 14.30 a 15.30
Vstupné se platí v turistickém informačním centru.
Poslední prohlídka je možná 1 hodinu před koncem otevírací doby.
Mimo otevírací dobu je možné domluvit individuální prohlídky po předchozí telefonické domluvě. Volejte 605 310 382 (Evžen Hamták) nebo 775 668 959 (Pavel Brychta).
Adresa:
Dům J. A. Schumpetera, Rooseweltova 462/6, Třešť
Betlémářská velmoc
Největší betlém je k vidění u Třešťského potoka v ulici Na Hrázi. Slouží jako poutač a vítá před vjezdem do centra města návštěvníky přijíždějící ze směru od Jihlavy a Stonařova. Velké betlémové sochy vyráběli řezbáři postupně od roku 2007 v průběhu Dřevořezání.
Historie betlémářství
Počátky betlémářství se obvykle připisují sv. Františkovi z Assisi. Zvyk samotný je však mnohem starší. První zmínky o betlémech jsou ze 4. století. Právě Františkánský řád, založený sv. Františkem roku 1223, rozšířil tento zvyk do Evropy. V 16. století se pak začaly stavět barokní jesličky, které lze považovat za předchůdce současných betlémů. V kostelech se začaly objevovat velké betlémy s figurami, které se kvůli císařskému zákazu v 18. století přestěhovaly do domácností.
Vývoj třešťských betlémů
Tradice tvorby a stavby betlémů v Třešti je stará více než 220 let. Třešťské betlémářství vzniklo na počátku 19. století. Inspirací se staly třebíčské papírové betlémy. Papírové figurky byly malovány práškovými barvami smíchanými s arabskou gumou, která zaručuje stálost a pestrost barev. První betlémáři v Třešti, ale i v Jihlavě a Třebíči, se objevují mezi soukeníky. U nás v Třešti se jména jako František Jabůrek, rodina Dvořáků, Jiří Šiftař, Josef Diviš a mnoho dalších staly legendami v oblasti tvůrců papírových betlémů.
Ve 2. polovině 19. století začaly být papírové figurky postupně vytlačovány dřevěnými. Pravděpodobně prvním třešťským autorem a řezbářem byl truhlář Matěj Suchý (1820–1909). Obdobně jako se k průkopníkům papírových betlémů řadili soukeníci, prvními tvůrci dřevěných figurek byli truhláři. Rozvoj nábytkové výroby, a hlavně výroba vyřezávaného nábytku a hodinových skříní, vytvořil podmínky pro vznik lidového řezbářského umění. Po prvním třešťském tvůrci Matěji Suchém se objevuje celá plejáda lidových řezbářů. Významnou byla řezbářská rodina Brázdů, František Janák a jejich další pokračovatelé, jako lidový všeuměl Josef Liška, Jan Brožek, František Vrátil a další.
Pro třešťské betlémy je typické, že jsou umístěny mezi mechem a pařezy. Reliéf krajiny připomíná náš kraj. Ať přijedete do Třeště z jakéhokoli směru, vždy budete sjíždět z kopce do údolí. Tato zvláštnost se promítá i do krajiny třešťských betlémů, která se pozvolna zvedá k horizontu, kde přechází v tzv. lončoft, což je malovaná krajina, jež navazuje na strmé stráně, pastviny a říčky a opticky je tak prodlužuje. Lončoft je třešťskou tradicí, maloval se na plátno nebo pevný papír.
Figurky se nejčastěji vyřezávají z lipového dřeva, které je měkké a neláme se.